[fb_tlacitka]
Letos v dubnu jsme měli ten bláznivý nápad, že si postavíme na vlastní pěst drobnou dřevostavbu na našem pozemku.
A o necelé 4 měsíce později, v srpnu, už jsme v domku poprvé všichni spali. Ten den byla na obloze krásná duha…
Než jsme se do kreslení pustili, samozřejmě jsme prošli i fází hledání maringotek, karavanů, mobilheimů a modulárních domků. Nakonec jsme ale z mnoha různých důvodů považovali za nejlepší variantu navrhnout si domek sami.
Abychom náš nápad vůbec mohli uskutečnit, potřebovali jsme se cenově dostat maximálně na půl milionu korun, a to se nám podařilo.
V současné době jsme na cca 450 000,- (včetně výkopů, kamen a komína atd.), takže máme ještě něco k dobru na dovybavení.
Během dvou měsíců jsme nakreslili plány, získali povolení stavebního úřadu a začátkem července se pustili do práce.
A proč jsme to vlastně dělali?
Bungalow, tiny house, kůlna…
Každý tomu říká jinak. Za nás je to prostě domeček anebo bouda, ale hlavně casetta (piccola casa = malý domek).
Náš domek je opravdu „tiny“, přibližně 4,5 x 4 m, což je pro představu asi 2x velikost menšího karavanu.
Nicméně vejde se do něho vše, co k životu v přírodě potřebujeme. A vejdeme se do něho zatím i my 4, dva rodiče a dva rostoucí školáci.
Co je smyslem domku?
- V první řadě mít možnost užívat si náš pozemek během celé doby, než se nám podaří postavit si finální rodinný dům.
Mít možnost sžít se s pozemkem a postupně poznávat okolí. To se samozřejmě dá částečně dělat i tak…
Jenže mezi námi, mít kde přespat, schovat se před deštěm, umýt se a uvařit si vůbec není k zahození.
A tak tu přespáváme, výletujeme, sbíráme houby, sázíme, sklízíme a pouštíme draka… - Nestresovat se délkou stavby RD, i kdyby se z jakéhokoli důvodu protáhla proti předpokladu. A nemuset hrotit nastěhování. Protože i tak budeme mít kde přespávat.
- Také je to ale prostor, kde se člověk „vyčistí“, regeneruje a nabije energií. Trvali jsme na tom, že materiály musí být maximálně přírodní a ekologické. Chtěli jsme cítit sálavé teplo ohně, topit si v kamnech.
A užívat si dobrodružnou atmosféru campingu, nebo glampingu (?), po celý rok. - Je to náš workshop. Chtěli jsme si vyzkoušet stavbu na vlastní kůži a sami sobě a našim dětem ukázat, jak moc jednoduché nebo obtížné je postavit si vlastní domek. Chtěli jsme vědět, jak se dělá dřevostavba a pasivní dům.
Bouda samozřejmě nemá tlusté izolace ani řízené větrání s rekuperací, nicméně skladby konstrukcí, detaily i preciznost provedení jsou stejné jako u pasivního domu. - Chtěli jsme vidět, jaké to je, když cesta je cíl! Ale pozor, ne nekonečná a ubíjející cesta.
Aby si člověk mohl proces stavby opravdu „užívat“, musí podle mě vidět světlo na konci tunelu. Tj. stavba musí mít jednotlivé fáze, které se dokončí a ze kterých pak můžete mít radost.
Také je třeba mít udržitelný rozpočet. Drobné navýšení oproti původnímu záměru nastane téměř vždy už jen proto, že sem tam je třeba zajet pro nějaký chybějící materiál, ale mělo by to být v rámci max. 20 % původně odhadované ceny, což u minidomečku není fatální částka jako třeba u většího rodinného domu.
- Je to teambuidigový i stavební experiment: Chtěli jsme si zkusit, jaký nejmenší prostor nám čtyřem stačí :), a zjistit, jaké je v domku klima, jak se nám v něm pracuje, relaxuje, spí…
Jak dlouho vydrží vytopený, jaká je v něm vlhkost a jak dlouho vydrží vonět dřevem. A také, jak bude přirozeně stárnout a měnit se. - A taky moc oceňujeme možnost nechat si v domku věci a cestovat nalehko.
- Rozdělujeme náklady na stavbu. Bouda sníží rozpočet na finální domek. Cena domu totiž roste úměrně jeho velikosti a my pak v domě budeme potřebovat o jednu místnost méně.
- Zerowaste (bezodpadová) stavba: Cílem „hry“ bylo použít maximum českých lokálních materiálů a produkovat během stavby minimum odpadů a minimalizovat dopravu.
Skelet domu jsme plánovali tak, aby se maximálně využilo dřevo. Nechali jsme si zabalit i některé odřezky, které se pak hodily na stavbě. Některé zbytky stavebních materiálů jsme buď dále využili, nebo „poslali“ na jinou stavbu. Neošetřované dřevo se dá bez problémů přiložit do kamen. Oproti běžným stavbám jsme tedy odpadu vyprodukovali opravdu malinko.
A propos zerowaste. Co bude s „Boudou“ pak?
Tedy až se přesuneme do našeho budoucího domu…
Ehm, plán je tento: Pak z ní bude kancelář v přírodě, domek pro hosty anebo možná (snad) moje „jógová/meditační místnost“, ale nejspíš vše dohromady…
Ona taková zahradní zašívárna nikdy není k zahození, že?
Nicméně buďme realisté, je velmi pravděpodobné, že nám naše milované děti ještě trošku zamíchají kartami.
Pokud jste dočetli až sem, věřím, že jste podobní blázni a srdcaři jako my a že jsme vás třeba inspirovali!
Máte k článku dotazy? Pište mi do komentářů pod článek, na Facebook nebo Instagram.
