[fb_tlacitka]
Jak se pustit do hledání pozemku a co zaparkovat na prázdný pozemek, než postavíte? Plním svůj slib, že doplním analýzu „ministaveb“ z článku „Mobilheim, maringotka, unimo nebo tiny house…“ ještě o obytky a karavany! Sice to nejsou žádné opravdové stavby, ale bydlí se v nich výborně.
Díky nim jsme za posledních pár let prožili báječné časy. Od obytky přes karavan jsme se postupně dopracovali až k naší Boudě!
Kamper nebo karavan?
Co je co? Aby se to nepletlo, používám „italskou“ terminologii. Připadá mi, že tady v Česku se říká „karavan“ úplně všemu…:)
kamper = obytné auto neboli obytka
a karavan = obytný přívěs.
Co postavit na pozemek? Jedině karavan!
Starý nebo nový?
Starý karavan seženete pod 50 tisíc (i méně) a po drobné údržbě v něm můžete na pozemku vegetovat mnoho let.
Dáte mu tím druhou šanci, starouškovi. Cena není vysoká, protože staré karavany zatím nejsou „in“ jako třeba maringotky.
(Myslím, že jejich čas ale taky přijde…)
Pokud karavan potřebujete jen na kratší čas, například během stavby (stejně jako my), nejlepší je si ho jen pronajmout.
Karavany, i ty starší, jsou připravené k nastěhování a promyšlené do detailu. Využitý je každý kout.
Do jednoho prostoru se namačká mnoho funkcí: spaní, jídlo, práce…
Miluju „rozkládací“ interiér, který mi trochu připomíná byt Bruce Willise alias Korbena Dallase z kultovního „Pátého elementu“.
Koupit si nový karavan se vyplatí pouze tehdy, pokud s ním během roku i cestujete, případně ho pronajímáte.
Velikou výhodou je, že se karavan dostane i do obtížněji přístupných míst (jako je například náš pozemek) a „dozaparkujete“ (případně posunete) ho i ručně.
Nevýhodou naopak je, že pro transport (zvláště v terénu) potřebujete silné auto s „koulí“. Během jízdy po silnici to s vámi v autě dost hází a špatně se couvá. (Chce to zkušeného řidiče.) Z mého pohledu je tedy karavan určený opravdu spíše k parkování než k jízdě.
Mně osobně je i trošku nepříjemné, že auto stojí pouze na dvou kolech plus oji, tedy na třech bodech.
Teoreticky (i staticky) to stačí, ale vnitřek se pohupuje a člověk se uvnitř necítí tak „ukotvený“.
Karavan sice není stavba a ani není pevně spojený se zemí… Nicméně pokud plní funkci dlouhodobého či trvalého bydlení, může podléhat „schvalování“ stavebního úřadu. Stejně jako mobilheimy, maringotky a tiny domky.
Z mého pohledu je vždy nejlepší na úřad poctivě zavolat a zeptat se.
Kamper pro hledání pravého domova
Obytka (kamper) jako prostor pro bydlení na vašem pozemku vhodná není.
Kamper na rozdíl od karavanu „potřebuje jezdit“ a ne někde dlouho stát. (Pro trvalejší bydlení by byl moc drahý a pro méně přístupné pozemky také „neohrabaný“.)
Je úžasný pro hledání toho pravého pozemku (pokud pozemek zatím nemáte). Nejde o hledání jako takové, kdy zoufale jezdíte po Česku a navštěvujete jeden pozemek za druhým…
Jde o hledání vnitřní…
Vyrazíte, vyčistíte si hlavu, sladíte myšlenky a uvědomíte si, co od života chcete.
S sebou zvládnete mít jen nejnutnější věci, a tak zároveň uvidíte, co vlastně k tomu životu potřebujete…
Mě by se bývalo moc líbilo vyrazit na třeba na dva roky, ale i dva týdny nám dokonale změnily život. A stále mění.
Naše dovolené v obytce
Motivací a inspirací, abychom začali jezdit obytkou, byl náš první syn Martin.
Jako malinký si špatně zvykal na nové interiéry a trvalo vždycky dlouho, než se aklimatizoval. A tak jsme si jednoho dne řekli, že mu ten „hotelový pokojík“ budeme raději vozit všude s sebou. Tolik nás to chytlo, že jsme od té doby projeli velkou část Evropy.
V obytce se cítíme doma, protože si vozíme vlastní peřiny, knížky, jídlo a třeba i hrnce…
A tak jsme tím naším mobilním domovem procestovali Evropu křížem krážem. Parkovali v horách, na ostrovech, uprostřed vinic, na farmách, březích jezer i moří… A zažili vždycky ta nejkrásnější rána na nových místech!
Hodně jsme se o sobě dozvěděli:
Rádi se vyhýbáme městům, hlavně těm velikým, a vůbec místům, kde je moc lidí…
Rádi se ztrácíme a objevujeme, zakecáváme a taky zapomínáme, kolik je hodin.
Potřebujeme slunce i mraky, louky, stromy, kopce a hvězdy.
Máme rádi lokální farmy a trhy. A občas kavárny a restaurace, ale jen takové, kde vaří s láskou.
Jak to jen jde, vyhýbáme se supermarketům.
Naše cesta k pozemku a Boudě
A právě díky tomu nacházení sami sebe na cestách jsme postupně našli i to pravé místo pro nás.
Náš ideální pozemek:
Daleko od městského blázince a supermarketů, kde se člověk může zakecat a zapomenout na čas.
Blízko lesa, v podhůří, na sluníčku a s těmi nejkrásnějšími mraky a hvězdami! Dost veliký na to, abychom se mohli ztrácet a objevovat… S kavárnami, farmami i hospůdkou na dosah…
A protože jsme o sobě také zjistili, že jsme skladná rodina a moc rádi se mačkáme v malém prostoru, postavili jsme si na tom pozemku (tiny) Boudu!
Bouda je vlastně taková ekologická obytka bez kol a motoru, s podlahovou plochou jako dva malé karavany.
Zatímco zvenku se tváří jako klasická venkovská kůlna, uvnitř tvoříme interiér, který je tak variabilní a racionalizovaný, že si tam začínám připadat jako v Pátém elementu!
A víte co? Cestování je sice úžasné, ale nejkrásnější rána jsou u nás!
Když se probudíme a vykoukneme z Boudy!
Přeju vám krásné hledání (a ještě krásnější nacházení) toho nejúžasnějšího pozemku na světě a taky domova vašich snů.
Ale hlavně vám přeju úžasné obytkové hledání sebe samých!
Architektka Kateřina Mastroianni
Pomáhám tvořit i ladit vaše domovy a vybírat ten pravý pozemek či nemovitost (nejen pro stavbu Domova snů).
Navrhuji a pomáhám realizovat Boudy z přírodních materiálů.
Věřím, že interiér domova ovlivňuje naše pocity i vztahy. A také, že malá změna dokáže zázraky…